Asteroidy a vesmírná tělesa

UFO v Evropě: neznámé příběhy 6.- 7.

Prozkoumáte neohlášené a nevysvětlené případy UFO v Evropě, od podivných světel na obloze po záhadné letecké manévry.

UFO Europe: Untold Stories

Dokumentární

Velká Británie, 2012

Jsme konečně blíže pochopení neznámých jevů? Lidé se vždy zajímali o to, co se nachází za hranicemi našeho světa. Podívejte se na očitá svědectví, důkazy z radarů a fascinující fakta o dosud neznámých pozorováních UFO.

 

UFO: neznámé příběhy: 6. díl

Během studené války zmizí americký pilot, nad Německem zpozorují UFO a řada nevysvětlitelných událostí šokuje sicilskou vesnici.

UFO v Evropě: neznámé příběhy 4.- 5.

Prozkoumáte neohlášené a nevysvětlené případy UFO v Evropě, od podivných světel na obloze po záhadné letecké manévry.

UFO Europe: Untold Stories

Dokumentární

Velká Británie, 2012

Jsme konečně blíže pochopení neznámých jevů? Lidé se vždy zajímali o to, co se nachází za hranicemi našeho světa. Podívejte se na očitá svědectví, důkazy z radarů a fascinující fakta o dosud neznámých pozorováních UFO.

 

UFO: neznámé příběhy: 4. díl

Nad portugalským městem zahlédnou místní obyvatelé předmět. Vojenská posádka vidí několik UFO na obloze a stroj nad vesnicí vydává divná světla.

UFO v Evropě: neznámé příběhy 1-3.

Prozkoumáte neohlášené a nevysvětlené případy UFO v Evropě, od podivných světel na obloze po záhadné letecké manévry.

UFO Europe: Untold Stories

Dokumentární

Velká Británie, 2012

Jsme konečně blíže pochopení neznámých jevů? Lidé se vždy zajímali o to, co se nachází za hranicemi našeho světa. Podívejte se na očitá svědectví, důkazy z radarů a fascinující fakta o dosud neznámých pozorováních UFO.

 

UFO: neznámé příběhy: 1. díl
Pilot zahlédne létající talíř, v Norsku jsou nafilmovány stovky UFO a ve Velké Británii dochází k prvnímu trestnímu vyšetřování útoku UFO.

Kam se poděly marťanské kanály?

 

Před 137 lety, 14. března 1877, se narodil jeden astronomický mýtus, který žil téměř sto let.

Tento den astronom Schiaparelli objevil na povrchu Marsu kanály, která později byly považovány za stopy dávné civilizace Marťanů. Až výzkumná sonda "Mariner 9" všechny přesvědčila, že tyto kanály byly jen optický klam.

Je třeba říci, že italský astronom Giovanni Virginio Schiaparelli (obr. 1), který 14. března 1877 pozoroval povrch Marsu, nebyl první, kdo viděl tyto notoricky známé "kanály". Již v roce 1862 astronomové A. Secchi, U. Dawes a E. Golden viděli na povrchu Rudé planety některé jemné linie, jejichž podstatu neuměli vysvětlit. Schiaparelli byl ale první, kdo tyto struktury nazval "Canali" a tím položil základní mýtus, že prý na rudé planetě kdosi a kdysi rozvinul civilizaci, jejich stopy lze vidět dodnes.

Nicméně je tu ještě jedna věc – ze základní práce italského astronoma nevyplývalo, že tyto struktury jsou umělá vodní díla. Problém je v tom, že italské slovo "canali" označuje dílo přírodního i umělého původu. Takže původně tvůrcem civilizace na Marsu nebyl italský učenec, ale překladatel, který jeho práce přeložil do angličtiny (byl to americký astronom Percival Lowell - obr. 2). Byl to on, kdo pokryl Mars sítí "kanálů" – neboť v anglickém jazyce toto slovo jasně označuje umělá vodní díla.

Prečo MUDr. Ludmila Eleková tají dôkaz o objave tisícročia?

milion pre ludmiluPani Eleková je všeobecný lekár – vyštudovala tento smer, ako sama o sebe píše. V súčasnosti sa zaoberá takzvanou alternatívnou takzvanou medicínou (to je ten súbor metód, ktoré ešte nemali a nemajú vedecké opodstatnenie). Napriek tomu, že pani Eleková vyštudovala lekárstvo, ktorého súčasťou sú aj isté znalosti vedeckých poznatkov z chémie, biológie a medicíny, v súčasnej dobe sa venuje najmä jednej metóde alternatívnej medicíny, ktorá jednak všetkým reálne fungujúcim vedeckým poznatkom odporuje a ktorej do súčasnosti neboli preukázané žiadne účinky, nad rámec placeba (dôkazy tutu a tu). 

Prečo?

Pani Eleková berie za jedno sedenie 1000 – 2000 Kč, vychádza to približne 1000 Kč na hodinu, na hlavu. V rámci tohto sedenia, či už homeopatického, alebo reiki s človekom preberie jeho problémy a navrhne „liečbu“. Liečbu si samozrejme „pacient“ platí.

Koľko návštevníkov (pre procedúry nemajúce žiadne reálne opodstatnenie okrem placeba a drahého relaxu sa to slovo hodí viac) môže mať pani Eleková za deň?

Doprajme jej, nech má troch. Budeme tým aj k sebe zhovievavejší, pretože takto klamaných ľudí by sme radi videli čo najmenej. Nech sú to traja. Traja takýto návštevníci za deň, to robí cca 3000 – 6000 korún, nech je to teda niekde v strede, nech je to 4500.

Rok 2014 bude mať 248 pracovných dní, to spolu robí cca 1 116 000 Kč, „jenom z povídání“. Dosť málo na tak prenikavo úspešnú liečbu všetkého možného, bez žiadnych vedľajších účinkov, čo poviete?

Pád asteroidu odstartoval rozvoj civilizace

Ukazuje se, že kolize s nebeskými tělesy může vést nejen ke zničení života, ale také k jeho rozkvětu

Vědci se domnívají, že zlomem v rozvoji lidstva mohl být asteroid, který narazil do Severní Ameriky, nedaleko od Quebeku, na jihu kanadské provincie stejného jména, a to před 12.900 roky.

Kolize způsobila nástup chladnějšího a suššího klimatu na planetě, což vedlo ke vzniku zemědělství. V severní Americe zmizela velká zvířata, včetně mastodontů, velbloudů, obřích lenochodů a šavlozubých tygrů.To přinutilo Američany, kteří byli lovci, přejít na dietu, skládající se z kořenů, plodů a drobné zvěře.

Tisíce kilometrů daleko od Ameriky, ve východním Středomoří, první zemědělci současně začali pěstovat obilí.

Vznik zemědělství byl významným mezníkem v rozvoji velkých lidských sídel a vývoji civilizace.

Doporučujeme: Komety, meteory, planetky / Kometa ISON

 

Když Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok (Rusko) objevili 21. září 2012, pomocí dalekohledu International Scientific Optical Network (ISON), novou kometu a významný německý astronom Maik Meyer spočetl její první dráhu, okomentoval ji jako "něco o čem bychom si mohli nechat zdát". Po dalším zpřesnění dráhy následovalo krátké a výstižné "wow". Dráha ji nejprve dovede 28. listopadu do vzdálenosti 1.1 miliónu km (0.012 AU od barycentra) nad povrch Slunce, poté se vydá směrem k Zemi, ke které bude nejblíže v době Vánočních svátků - 26. prosince ve vzdálenosti 64 miliónů km (0.429 AU).

 

 

Tím to nekončí, samotná geometrie průletu na obloze je velice příznivá. Bude možné ji pozorovat nepřetržitě od září až do poloviny listopadu na ranní obloze, celý říjen bude dostatečně vysoko (30° a výše) nad obzorem a mohla by být v dosahu malých dalekohledů a triedrů. Kolem 21. listopadu zmizí kvůli blízkosti u Slunce, v době nejtěsnějšího průletu 28. a 29. listopadu není vyloučena viditelnost komety za denního světla. Začátkem prosince se začně opět objevovat na noční obloze, nejprve ráno (kolem 5. prosince) poté i večer (17. prosince) a o Vánočních svátcích bude vidět už po celou noc! Od poloviny prosince bude za úplné noci výše než 30° nad obzorem a v době největšího přiblížení téměř 60°, nalezneme ji tedy velice vysoko na obloze!

 

Stránky najdete na této adrese:  ison.kommet.cz

Tajemství vltavínů

V roce 1787 poprvé popsal profesor přírodopisu Josef Mayer neznámé minerály nalezené u Týna nad Vltavou. Zmýlil se v názoru, že jde o chryzolit neboli světle zelenou odrůdu olivínu. Jistě netušil, že se stane „otcem“ záhady, která dodnes nedává spát nejen milovníkům tajemna, ale i mineralogům a geologům. 

                                     


Kámen chránící srdce 
O sto let později objevil profesor třebíčského gymnázia František Dvorský stejné kamínky také na Moravě, ale to již měly jméno podle svého naleziště v jižních Čechách – vltavíny či moldavity. Mineralogové je řadí mezi tektity neboli přírodní skla vzniklá při dopadu meteroritu roztavením křemenného písku (vltavíny byly první známé tektity na světě) a z pohledů chemiků jde o směs oxidů, především křemičitého a hlinitého. Zatím bylo u nás nalezeno asi 200 000 těchto kamínků, největší vážil více než 26 dkg, ale naprostá většina je velmi malá. V poslední době se staly vltavíny terčem nájezdů různých „zlatokopů“ a hrozí nebezpečí, že to, co přečkalo miliony let, novou dobu už nepřežije. 
Lesklé kamínky znal už pravěký člověk, konjunkturu prožily při Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, kdy byly vybroušené a zasazené ve zlatě prezentovány jako drahokamy. Vyhledávaným šperkovým kamenem se staly znovu v osmdesátých letech minulého století. 

Odkud a kam letěl meteorit 
Kdy a kde se u nás vltavíny vzaly? Na tuto otázku nebyla dosud nalezena jednoznačná odpověď. Pomiňme teorie, že vznikly úderem blesku, jde o výměšky fextů či o pozůstatek činnosti pravěkých skláren, jejich stáří se odhaduje na zhruba 15 milionů let. Už v roce 1928 se objevila teorie, že jde o meteorické sklo, které odkapalo ze sklovitého meteoritu o váze asi tisíc tun roztaveného v zemské atmosféře. Dva vážení mineralogové se dokonce přeli, zda meteorit letěl z Čech na Moravu či naopak, nakonec je usmířila hypotéza o srážce dvou meteoritů letících proti sobě. 
Odborníci později došli k názoru, že „meteorická teorie“ je správná a objevili také místo, kam měl onen meteorit či možná dokonce jádro komety dopadnout – jde o kráter Ries o průměru asi 25 kilometrů poblíž Nördlingenu v Německu, který je od místa jihočeského výskytu vltavínů vzdálen přibližně 200 kilometrů, od moravského bezmála dvakrát tolik. Tlakovou vlnou vzniklou při dopadu měly být horniny vymrštěny obrovskou silou směrem do Čech a na Moravu a při letu atmosférou se přetavit ve vltavíny. 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK