Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 

Peklo ... jak může vypadat vstup do něj...

V dubnu 1993 jsem jako obvykle pročítal „svůj" časopis pro alternativní medicínu „Regena" a v něm jsem narazil na reklamu knihy autora J.Dvorského: Syn Člověka - Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa". Už název na mě silně zapůsobil i sedl jsem a napsal si ze zvědavosti o knihu přímo autorovi do V. Popovic.

Kniha obratem přišla a kupodivu ji jako první začala číst manželka. Kupodivu proto, že jako vysloveně pasivní typ jsem ji do podobných aktivit (nevhodně) tlačil právě já. Kniha jí natolik zaujala, že ji měla přečtenu během dvou dní (četla ji v jednom kuse, což bylo už zcela neuvěřitelné) a potom řekla památné „to je ONO"!!

Převzal jsem knihu a začal číst také. V polovině cca 35O-ti stránkového svazku jsem sedl a odepsal autorovi panu Dvorskému a v nábožné úctě jsem mu nabídnul veškerou pomoc. Zde se poprvé a nenápadně projevily mé nejhorší vlastnosti a to povrchnost a netrpělivost. Této kombinaci vděčím za to nejhorší, co jsem ve svém nynějším životě potkal. Odepisoval jsem totiž v pevné víře skutečnému Spasiteli, Mesiáši, skutečnému Synu Člověka....

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 
 

Peklo

Psal se rok 1992. V té době už pomalu vyprchávalo nadšení nad „možnostmi a perspektivami" mladé demokracie, představy o bezchybných zítřcích dostávaly povážlivé trhliny a z člověka nadšení a vzletů se začal stávat homo economicus. Vše se vracelo do „normálu".

Pracoval jsem v té době v H. v zajímavé a zabezpečené existenci a mimo ni jsem měl šťastné manželství, zdravé děti, peněz dosti, vlastní dům, léčivé ruce, spoustu dobrých známých a několik přátel. Zkrátka cítil jsem se (a také občas nadšeně a nadneseně říkal) jako dítě štěstěny. Zdánlivé štěstí kalily jen drobnosti. Manželka, jejíž role v mém vyprávění byla dosud opomíjena, měla pro mé hledání Pravdy sice pochopení, ale nikterak ji to nezasahovalo. Říkávala, že to co čtu je příliš složité a zeji to unavuje a raději se věnovala něčemu „užitečnějšímu." Přesto byl náš partnerský vztah vysloveně hezký.
Měl jsem ledy vše, po čem většina lidí vzdychá, ale přesto to nebylo „ONO". Leckdo by řekl, že mě pálilo dobré bydlo!" - -

Na svých léčitelských toulkách po zemích českých jsem v Praze narazil na léčitelku a jasnovidku paní N., která obrátila mou pozornost zcela určitým směrem. Po naší krátké profesionální známosti mi s určitostí sdělila, že mojí duchovní cestou je Poselství Grálu. To mě uvedlo ve zmatek, protože jsem o nějakém Poselství Grálu nevěděl vůbec nic. Vzhledem ke své domýšlivosti na rozsáhlé znalosti o této literatuře, jsem to přijal jako výzvu a začal horečně pátrat, co že to vlastně je. Během tří dnů se mi na můj úřednický stůl dostal nabídkový list jakési skupiny hathajógy, ve které byla nabízena ke koupi kniha „Ve Světle Pravdy" s podtextem Poselství Grálu.Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 

Do redakcie prišlo mailom ako odozva na článok Máš to marný a tiež sme viac krát zachytili túto výzvu v komentároch, tu ale aj na iných miestach.

"Právě teď mi volala reportérka z Na vlastní oči. A fakt potřebuju, aby se ozval někdo, kdo byl přímo podveden marným a spol, další lidi, kteří osobně přišli do stylu s tímto polosektářským sdružením, protože o tomáši marném a Alušce budou zřejmě reportéři televize točit dokument. Ideálně kdyby třeba tady autor článku ukázal do televize ty "mimozemské" kartičky, nebo kdyby někdo popsal jak probíhaly přednášky, dosvědčil, že tam prodávali různé údajně zázračné přístroje a předměty a ještě bez daňového dokladu. Kdyby nic jiného, tak to, že nedávají daňový doklad, rozhodně trestné je."

"Habemus Papam" - "Máme papeže". Stalo se ve středu 13. března 2013. Novým zástupcem Ježíše Krista se stal argentinský kardinál a jezuita Jorge Mario Bergoglio. Přijal pak papežské jméno František.

Vesmírní lidé – takto se nazývá česká sekta na hranici schizofrenie, ufologie a náboženského fanatismu. Jejím tvůrcem a vlastně i pacientem je Ing. Ivo Benda – jeho údajné kontakty s mimozemštany a poselství, které zveřejňuje, jsou totiž spíše jeho vlastní diagnózou, než nějakým poselstvím lidstvu či učením...

Vlastně jsem vůbec nechtěl o tomto mluvit, je demokracie, tak ať si každý věří v co chce a dělá co chce… Pokud tím ale neporušuje lidská práva, mravnost a nedělá úspěšně z lidí blbce.

Ale nemohu mlčet, protože Ivo Benda a jeho sekta Vesmírní lidé již nadělala tolik škody a zmatků na lidských duších, ale i v mnoha rodinách, v nichž zmagořila a zfanatizovala její členy – maminky, tatínky, dcery i syny, kteří pak svým odchodem do této sekty roztříštili celistvost svých rodin, že nelze o tomto mlčet. Sekta, která hlásá lásku a harmonii tady ničí lidské životy.

Také to píši ale kvůli sobě – přiznávám. V roce 2000 jsem totiž napsal a vyšla mi kniha s názvem Totalitní světovláda, která se okamžitě stala bestsellerem a dodnes vyšla v kolem asi 20 knižních vydáních. Přesně to spočítat nejde, neboť kniha vycházela bez povolení i na černo - prostě ji několik vydavatelů oskenovalo a vydalo jako knižní plagiát, tak dobře se prodávala. O peníze mi nikdy nešlo, takže jsem ještě v roce 2000 dal celou svoji knihu na internet. Kdokoliv si ji tam mohl zdarma stáhnout a přečíst. Šlo mi o to varovat touto knihou literatury faktu a důkazy v ní uvedenými, občany před chystanými plány mocných ve stínu totalitně-politické i technologické globalizace, kterou jsem souhrnně nazval pojmem ,,Totalitní světovláda,,. Termín se kupodivu ujal a dnes je již používán jako termín odborný při odborných diskuzích na toto téma.

Co je ale nemilé, moje dobrá vůle dát tuto knihu na internet všem zdarma se obrátila tak, že různí lidé si celou knihu stáhli do počítače, vybrali si z ní jen to co se jim hodí, něco zcenzurovali, něco si přidali vlastního a vystavili to zpět na internet na svých stránkách. A to se stalo masovou záležitostí…

... Popis udalostí v ďalších rokoch zodpovedá diagnóze duševnej choroby. Rajneesha niekoľko rokov trápili silné bolesti hlavy, nechutenstvo, depresie. Behával dvadsať kilometrov denne, aby cítil vlastné telo, potom hodiny meditoval. V marci 1953 zažil dvadsaťjedenročný mladík čosi, čo nazval osvietením, stav, v ktorom sa všetko „stalo žiarivé, živé a krásne“. Sedem dní sedel v extáze, už nebojoval, len čakal a pozoroval, čo sa s ním deje. Sadol si pod strom na záhrade a cítil sa „dokonale šťastný“. Rodičia sa obávali o jeho duševné zdravie, áyurvédsky lekár im však povedal, že ich syn práve prešiel dôležitým obdobím psychického vývoja a vynoril sa z neho.

Maniodepresívna osobnosť je u samozvaných duchovných vodcov častá. Obdobia eufórie a depresií sa striedali. Od marca 1974 sa utiahol do ústrania na niekoľko týždňov, v roku 1981 sa začalo jeho triapolročné „obdobie ticha“, kedy nekomunikoval s nikým, nečítal, len osamote sledoval na videu grotesky. Depresie sa pokúšal preklenúť alkoholom, sedatívami, hovorí sa aj o hašiši a rajskom plyne. Liekmi tlmil aj bolesti chrbtice. Celý život ho trápila cukrovka, astma a alergie.

Roku 1960 sa stal asistentom na univerzite v Džabalpure, zároveň cestoval po Indii a prednášal, pričom poslucháčov šokoval tým, ako napáda všetkých a všetko. „Lekár je potrebný vtedy, keď sú ľudia chorí. Takže povolanie lekára je plné vnútorných konfliktov. Lekár navonok ľudí lieči, ale vo vnútri dúfa, že budú chorí. A keď vypukne epidémia, ďakuje Bohu za prácu. Takisto kazatelia. V hĺbke srdca žiaden z nich nechce, aby bola nemorálnosť vyhubená, pretože keby sa tak stalo, kazateľ by bol zbytočný.“...

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou přečíst či vidět zdarma

Film Ježíš producenta Johna Heymana je nejpřekládanějším filmem v historii kinematografie. Film byl doposud nadabován do více než 1000 jazyků.

Kdo je vlastně Ježíš? John Heyman strávil devět let vytvářením prostředí Palestiny prvního století, aby mohl natočit film o jedinečném životě Krista, který zásadně ovlivnil celou lidskou historii. Toto dílo, natočené podle skutečných událostí zaznamenaných v Lukášově evangeliu, je realistické a historicky věrné. Filmovalo se přímo v Izraeli, na místech popsaných v Bibli. 45 herců a více než 5000 komparzistů bylo vybráno z oblasti Středního Východu. Týmy specialistů velmi důkladně studovaly dobové oblečení, architekturu, zvyky a jídla.