Píše se rok 162 našeho letopočtu. Marcus Aurelius zdědil říši na jejím vrcholu. Už sto let vládnou mír a prosperita, hranice impéria se táhnou od Irského moře k poušti v Sýrii. Ale čím víc Římské impérium roste, tím lákavějším terčem se stává. Na dvou frontách – na východě a na severu, vypukla válka. Stejně tak i mor si vybral na obyvatelstvu svou krutou daň. Marcus Aurelius by raději zůstal v Římě a psal o filozofii, ale povinnost mu velí říši chránit. Války, které vede s Germány, jsou dlouhotrvající a krvavý problém do kterého zabředl, a který, zdá se, nikdy neskončí. Ale smrtí Marka Aurelia vzal rovněž za své jeho sen o dobytí Germánie. Císařův syn Commodus nepokračuje v otcových šlépějích, protože dává přednost životu v přepychu v hlavním městě říše před nebezpečným životem vojáka.

1.

2.

Nehledě na úspěchy Římské říše, rozsáhlá vojenská tažení začínají povážlivě vyčerpávat státní pokladnu. Když kmeny Dáků pustoší římské území, neoblíbený císař Domicián je přinucen zvýšit daně. Císař sám nikdy nebyl v první linii, ale jeden z jeho velitelů, mladík jménem Trajánus, brzy osvědčí své vůdcovské kvality v bojích proti germánským kmenům na řece Rýnu. Po vraždě Domiciána a krátké epizodě s neschopným císařem Nervem je Trajánus prohlášen za císaře a začíná rozpadající se říši dávat dohromady. Finanční problémy vyřeší tím, že zaútočí na dáckého kmenového vůdce Decebala, objeví a zabaví jeho zlatý poklad, ukrytý v řece. V roce 106 našeho letopočtu Decebalos prchá, ale Trajánovi vojáci jej dostihnou ve chvíli, kdy spáchá sebevraždu, aby předešel potupě z porážky. Trajánovo vítězství je zvěčněno na Trajánově sloupu v Římě. Za vlády tohoto císaře dosáhne Římská říše maximálního rozšíření své moci, i samotný Řím a říše se na čas vrací k demokratické tradici.

Píše se rok 43 našeho letopočtu. Nového císaře Claudia mnozí považují za venkovského idiota. Aby si dokázal udržet trůn, potřebuje císař dobýt cizí území a dosáhnout okázalého vítězství. K tomuto účelu si vybral Británii, zemi opředenou legendami, která dlouhá léta fascinovala Římany a vyvolávala jejich strach. Sto let po Caesarově první výpravě do Británie tak měla být tato země podrobena a stát se další římskou provincií.Hrdí a bojovní Britové uměli využívat zrádný terén a temné hluboké lesy a vlákat tam římské legie, aby je zničili. Vedeni druidskými kněžími, ovládajícími kouzla a čáry, a charismatickým válečníkem Caratakem, Britové se vzepřeli největší vojenské mašinérii, kterou svět do té doby poznal.

Když Římská říše během rozšiřování svého území dosáhla až tam, kde je nyní Německo, její legie stály tváří v tvář příslušníkům krvelačných germánských kmenů. V roce 9 našeho letopočtu kmenový náčelník Cherusků Arminius, vychovaný v Římě jako rukojmí pro udržení míru, využil svůj římský vojenský výcvik a v bitvě zmasakroval tři římské legie vedené prefektem provincie Germania Publiem Varem v Teutoburském lese. Tato významná bitva ustavila řeku Rýn jako hranici mezi Římskou říší a vzrůstajícím počtem nepřátel-barbarů. O šest let později, když se generál Germanicus vydal za Rýn, aby odčinil porážku Římanů, nachází hromady kostí a lebky, přibité ke stromům – připomínku vítězství barbarů. Ale v bitvě u řeky Vesery se postavil Arminiovi a zvítězil. Germanicus zajal Arminiovu těhotnou manželku Thusneldu, která se musela vystavovat na odiv v ulicích Říma, jako symbol jeho triumfu. Ačkoliv Germanicus zvítězil ještě ve dvou dalších mohutných bitvách, germánské kmeny osidlující pravý břeh Rýna se Římanům nikdy nepodařilo podrobit.

V Belize byla částečně zničena jedna z největších pyramid Mayů.

Vedoucí Ústavu archeologie Jaime Awe uvedl, že jedna z největších mayských pyramid v Nohmulu, která je stará skoro 2300 let, byla téměř srovnána se zemí. Poškodila ji stavební firma, která potřebovala kámen na stavbu silnice. Archeologové se o jejím zničení dozvěděli koncem minulého týdne. 

Pohřební mohyla stojí na soukromém pozemku, ale pochází z předkolumbovského období a tak je po podle místních zákonů chráněna státem.

Pracovník archeologického ústavu John Morris uvedl, že stavbařii museli vědět, co činí.

"Je naprosto neuvěřitelné, že by někdo skutečně měl tu drzost pyramidu zničit. Není možné, aby nevěděli, že to je mayská pohřební mohyla," dodal pro místní televizní kanál News 7.

Archeologové vědí, že to není první případ svého druhu. "Rozebírání mayských mohyl jako výpně pro silniční podklad je v Belize endemickým problémem," řekl profesor Normand Hammond.

Policie už případ vyšetřuje a zvažuje podání trestního oznámení proti stavební firmě.

Zdroje:.bbc.co.uk, youtube.com,

Píše se rok 60 před Kristem. Vojenští velitelé, konzulové a prefekti s nadměrnou pravomocí, a peníze korumpují Římskou republiku. Říše je rozjitřená občanskou válkou, v ulicích bují násilí a vraždy. Julius Caesar, toužící po slávě a poctách, zahájil deset let trvající brutální vojenské tažení, jehož cílem je anexe Galie, kde chce získat bohatství a vybudovat svou dobrou pověst. Jeho soupeři z řad římské aristokracie se snaží ho zastavit, ale Caesar je vynikající manipulátor. Propaganda a skvělá vítězství nad krvežíznivými barbary uvádí veřejnost v nadšení. V roce 49 před Kristem překračuje řeku Rubikon s úmyslem nárokovat si postavení hlavy Říma. To zažehne novou občanskou válku, která jej postaví proti Pompeiovi Velikému a republice zvoní umíráček.

Výstup do kosmu začíná ve 14:15.

Jen 24 hodin měli astronauti a pozemní personál na přípravu neplánovaného výstupu do kosmu. Ve čtvrtek večer byl zaznamenán únik amoniaku, který slouží k chlazení elektronických částí na 100 metrů dlouhém nosníku, na němž jsou připevněny solární panely.

V části nosníku P6 docházelo k úniku amoniaku už od roku 2007. Vloni v listopadu astronauti provedli výstup do kosmu a věřili, že problém je více méně vyřešen. Jenomže pes byl evidentně zakopán někde úplně jinde.

Výstup do kosmu začíná ve 14:15. Astronauti Thomas Marshburn a Christpher Cassidy v sobotu zřejmě jen „omrknou“ situaci a oprava by proběhla až z kraje týdne. Rusko kvůli tomu možná odloží úterní odlet Sojuzu zpět na Zemi. Marshburn má totiž do tohoto Sojuzu zakoupenou letenku.

Přímý přenos výstupu sledujte na NASA TV.

Video úniku amoniaku:

Když římští konzulové a velitelé vojsk Pompeius a Crassus vedli své skvělé legie vojáků a žoldnéřů do okolních zemí, ani jeden z nich nemohl předvídat zvrat událostí, který způsobí jeden neohrožený otrok. Jmenoval se Spartakus. Tento původem thrácký válečník dezertoval z římské armády, ale byl chycen, zotročen a přinucen bojovat v aréně jako gladiátor. Avšak v roce 73 před Kristem tento nezkrotný barbar vedl povstání sedmdesáti tisíc otroků-gladiátorů proti římské republice. Přestože se brutálnímu a intrikářskému římskému konzulovi Crassovi nakonec podařilo povstání potlačit, jeho sok, populárnější Pompeius, si přisvojil všechny zásluhy a tím rozdělil samotnou římskou republiku, což nakonec vedlo k jejímu zániku.

Odporúčame: http://osud.biz/31-10-2012/1985/ako-vlastne-funguje-haarp

Píše se rok 113 před Kristem. Řím je republikou, malou říší, která těsně přiléhá k okraji Středozemního moře. Ačkoli ctí ducha demokracie, člověk musí být bohatý a urozený, aby mohl zastávat nejvyšší úřady, jak politické, tak vojenské. Tento systém dobře fungoval po celá tři století. Ale teď hordy barbarů, Kimbrové, pronikly za severní hranici říše. Jedna pokořující porážka stíhá druhou, Římané ztrácejí stovky tisíc legionářů. Řím opanovalo zděšení a přivádí ho do náruče generála Gaia Maria. I přes svůj neurozený původ má Marius skvělé vojenské myšlení. Aby porazil kmen Kimbrů, transformuje generál římskou armádu a otřese tak od základů republikánskými zásadami. Pro Římskou republiku je to důležitý milník. Tváří v tvář divošským Kimbrům, musí Řím volit mezi diktaturou a svým totálním zánikem.