Změny klimatu

Planeta Země v roce 2100

Jak bude Zem vypadat za 100 let?

Jak daleko postupuje globální oteplování?

Jaké katastrofické události můžou v budoucnosti čekat na lidstvo?

Dokument povídá o globálním oteplovaní a jeho vlivu na životní prostředí i naší společnost, při čem vychází ze simulovaných budoucích podmínek na Zemi vytvořených superpočítačem Earth Simulator v Japonsku.

Rok, kdy zima nepřišla

Možná stejně jako výše uvedený titulek by mohla znít první věta při úvahách o letošní „zimě“. Ta tenhle rok jakoby opravdu zapomněla přijít. Místo sněhu či štiplavých mrazů jsme si v průběhu téměř celé zimy užívali teploty, za které by se nemusel stydět březen či dokonce duben. Jedinou výjimkou bylo krátké „zimní“ období na konci ledna.
Letošní meteorologická zima (1. prosinec až 28. únor) se už stihla zapsat do historie jako jedna z nejteplejších za posledních nejméně sto let. A to nejenom ve střední Evropě. Vysoké teploty však nebyly jediným pozoruhodným extrémem. Tím dalším byl nedostatek sněhu.
Chyběl nejenom v nížinách, ale dokonce i v horských oblastech. Je takto atypické zimní počasí, vyznačující se navíc svojí stálostí, důsledkem klimatické změny? A pokud ano, stane se novou definicí „zimy“ v ne tak vzdálené budoucnosti?

Malá doba ledová: Krutá zima

Teploty výrazně poklesly. Byla taková zima, že z oblohy padali mrtví ptáci. Všude zuřily mrazivé bouře. Někteří lidé umrzli počátkem září, něco takového se tak často nestává. Mezi 14. až 19. stoletím zasáhla lidstvo malá doba ledová. Může se to opakovat?

Někteří vědci tvrdí, že ano.


Od roku 1300 do roku 1850 trvalo období kataklyzmatické zimy, které mělo na lidstvo obrovský dopad. Vedoucí světoví klimatologové zhodnocují poslední klimatické změny a předpovídají, kdy může další takové období nastat.

 

Vražedná pole: bitva za zásobení farem s intenzivním chovem zvířat

Neviditelný řetězec destrukce sahá od evropských farem až do jihoamerických deštných pralesů, kde obrovské plantáže sóji, určené jako krmivo pro evropská kuřata, krávy a prasata, vytlačují původní živočišné druhy a zhoršují důsledky změny klimatu. Aby měla sója více místa, jsou ze své půdy vysídlovány tisíce lidí. Původní obyvatelé jsou vyháněni a dochází k mýcení pralesa. Tento přelomový snímek zkoumá dopady pěstování sóji v Jižní Americe. Ukazuje, jak drobné farmaření, které prospívá lidem i životnímu prostředí, prohrává v boji s velkoprůmyslovým přístupem a pesticidy, jež otravují venkovské komunity, vodní zdroje i přírodu.

 

Motivované odmietanie a spochybňovanie vedy



Výsledky vedeckej práce smerujúce k odhaľovaniu skutočného stavu vecí v tomto zložitom svete nikdy neboli, až na pár výnimiek, veľmi populárne, či už v zástupoch „obyčajných“ ľudí alebo v kruhoch vládnucej elity. Bolo tomu tak v minulosti, a je tomu tak, žiaľ, aj v dnešnej uponáhľanej dobe.
 
Má to samozrejme svoje „opodstatnené“ dôvody, ktoré podobne ako dobre vyladený hodinový stroj fungujú takmer dokonalo už celé stáročia. Pre obyčajných ľudí sú vedecké výsledky často krát nielen príliš zložité a v obrovskom nápore informácií aj neprehľadné, ale aj ťažko aplikovateľné v bežnom živote. A prečo? Bez sprostredkovaného a prívetivého manuálu ako spracovávať, ale najmä ako využívať nadobudnuté informácie v bežnom živote, je získavanie tzv. „veľkého obrazu“ alebo nadhľadu v danej oblasti ťažká drina, vyžadujúca si tak dostatok času, ako aj prístup k hodnoverným a serióznym informačným zdrojom. Problémom je jedno aj druhé, no nielen to. Ak už aj nejakým zázrakom dôjde k preniknutiu ku skutočnému obrazu reality, často krát to skončí len pri apatickom pokrčení ramien a vyrieknutí frázovej otázky „Čo s tým Ja sám môžem robiť?“, prípadne hľadaní stráviteľných a zdôvodniteľných argumentov utvrdzujúcich nás o opaku. 

Změny tryskového proudění a extrémní projevy počasí na severní polokouli v červnu 2013

Vlna veder, která na přelomu června a července sužovala západ USA, je podobně jako mnohé další extrémní výkyvy počasí v letošním roce spojována s poruchami globálního proudění vzduchu. Nejzřetelněji je to vidět na tryskovém proudění (jet streamu), který odděluje chladný vzduch na severu od teplého subtropického na jihu.

Na změnách tryskové proudění se podílí mnoho faktorů, velký význam má přirozená variabilita (cirkulační módy), ale zdá se, že k současnému stavu vzrůstajícím dílem přispívá oteplování Arktidy a úbytek mořského ledu. Tím totiž klesá horizontální gradient teploty a tlaku vzduchu mezi severním pólem a středními zeměpisnými šířkami.


Západní proudění na severní polokouli ztrácí hnací sílu, zpomaluje, amplituda vlnění (Rossbyho vlny) roste, objevují se výrazné meandry v severojižním směru. Spolu s tím se zvyšuje extremita počasí. Zonální proudění (podél rovnoběžek) nahrazuje meridionální typ (podél poledníků). Horký vzduch ve výběžcích vyššího tlaku vzduchu proniká daleko na sever a chladný v brázdách nižšího tlaku na jih. Vznikají podmínky pro atmosférické blokování, tedy situace, kdy se zonální proudění přeruší, mohutná anticyklóna zabrání postupu tlakových níží a srážky se koncentrují na jednom místě, zatímco v oblasti vysokého tlaku vzduchu po řadu týdnů trvá suché a horké počasí.

Experiment, který vysvětluje lidský podíl na povodních

„Celý život jsem ubližoval přírodě. Postavil jsem 200 kilometrů lesních cest a 20 hrází,“ přiznává slovenský stavitel lesních cest a těžař kulatiny Štefan Vaľo. „Teprve ve svých šedesáti letech jsem přišel na to, jak je to se zasakováním vody a vznikem extrémních povodní. Snažím se to říkat odborníkům a vysvětlovat obyčejným lidem na celém světě, aby prohlédli. Já tím chci odčinit své hříchy.“ Řadu vědeckých expertů pan Vaľo přesvědčil.

Vypozoroval, že jednou z hlavních příčin povodní, ale i vysychání potoků a snižování hladin spodní vody jsou zpevněné a zhutněné plochy půdy v lesích a polích. Stačí, aby lesem projel těžký traktor, a zhutněná země v jeho stopách přestane jímat vodu a zakládá stružky. A ještě víc to platí o zpevněných cestách, většinou už dávno opuštěných.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK