Změny klimatu

Mayská kultura jako výraz klimatického zoufalství

Střední Amerika leží v citlivém rozhraní, kde jsou časté posuny intertropické zóny konvergence. Je to zóna obepínající celý rovník, na které se setkávají vzdušné masy ze severu i jihu. Přinášejí s sebou teplý a vlhký vzduch, častá bezvětří způsobená tím, že vertikální složka proudění převládá nad horizontální, a vydatné deště.

Pozice intertropické zóny se v průběhu roku posunuje v závislosti na systémech sezonních tlakových výší a níží nad oceánem či pevninou. Zjednodušeně řečeno závisí na tom, zda je léto či zima a zda v okolí leží pevnina nebo moře.

Pozice intertropické zóny konvergence je pravděpodobně společně s lidskými činnostmi hlavní příčinou zániku říší na území Mezopotámie, Persie a Afghánistánu...

Pekelné jámy na Sibiři a ochrana klimatu v Islámském státě

Jak se jeden moudrý muž nedávno vyslovil, diskutovat o politickém postoji ke změnám klimatu je jako diskutovat o politickém postoji k rovnici E=mc2. Proto by bylo na místě učinit zprávou na titulních stránkách skutečnost, že odbornou komunitu klimatologů v posledních týdnech vyděsily zprávy z Ruska, jež však nijak nesouvisely s tamější politickou konstelací. V nejodlehlejších částech Sibiře se objevují prazvláštní krátery, o nichž se klimatologové domnívají, že jsou nejspíše způsobeny prudkým uvolňováním metanu z tajícího arktického permafrostu...

Planeta Země v roce 2100

Jak bude Zem vypadat za 100 let?

Jak daleko postupuje globální oteplování?

Jaké katastrofické události můžou v budoucnosti čekat na lidstvo?

Dokument povídá o globálním oteplovaní a jeho vlivu na životní prostředí i naší společnost, při čem vychází ze simulovaných budoucích podmínek na Zemi vytvořených superpočítačem Earth Simulator v Japonsku.

Rok, kdy zima nepřišla

Možná stejně jako výše uvedený titulek by mohla znít první věta při úvahách o letošní „zimě“. Ta tenhle rok jakoby opravdu zapomněla přijít. Místo sněhu či štiplavých mrazů jsme si v průběhu téměř celé zimy užívali teploty, za které by se nemusel stydět březen či dokonce duben. Jedinou výjimkou bylo krátké „zimní“ období na konci ledna.
Letošní meteorologická zima (1. prosinec až 28. únor) se už stihla zapsat do historie jako jedna z nejteplejších za posledních nejméně sto let. A to nejenom ve střední Evropě. Vysoké teploty však nebyly jediným pozoruhodným extrémem. Tím dalším byl nedostatek sněhu.
Chyběl nejenom v nížinách, ale dokonce i v horských oblastech. Je takto atypické zimní počasí, vyznačující se navíc svojí stálostí, důsledkem klimatické změny? A pokud ano, stane se novou definicí „zimy“ v ne tak vzdálené budoucnosti?

Malá doba ledová: Krutá zima

Teploty výrazně poklesly. Byla taková zima, že z oblohy padali mrtví ptáci. Všude zuřily mrazivé bouře. Někteří lidé umrzli počátkem září, něco takového se tak často nestává. Mezi 14. až 19. stoletím zasáhla lidstvo malá doba ledová. Může se to opakovat?

Někteří vědci tvrdí, že ano.


Od roku 1300 do roku 1850 trvalo období kataklyzmatické zimy, které mělo na lidstvo obrovský dopad. Vedoucí světoví klimatologové zhodnocují poslední klimatické změny a předpovídají, kdy může další takové období nastat.

 

Vražedná pole: bitva za zásobení farem s intenzivním chovem zvířat

Neviditelný řetězec destrukce sahá od evropských farem až do jihoamerických deštných pralesů, kde obrovské plantáže sóji, určené jako krmivo pro evropská kuřata, krávy a prasata, vytlačují původní živočišné druhy a zhoršují důsledky změny klimatu. Aby měla sója více místa, jsou ze své půdy vysídlovány tisíce lidí. Původní obyvatelé jsou vyháněni a dochází k mýcení pralesa. Tento přelomový snímek zkoumá dopady pěstování sóji v Jižní Americe. Ukazuje, jak drobné farmaření, které prospívá lidem i životnímu prostředí, prohrává v boji s velkoprůmyslovým přístupem a pesticidy, jež otravují venkovské komunity, vodní zdroje i přírodu.

 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK